Radio Bila Hora

Stranky prilezitostne rozhlasove stanice

31.12.2007 zacina silvestrovske vysilani v 16:00 SEC na frekvencich 96,9MHz a 1620kHz nebo 3333kHz.

Fotky Ohlasy Schemata Anteny Nahravky Ceska disharmonie Odkazy QSL Kontakt

Radio Bila Hora vzniklo, aby byla ukojena moje potreba provozovat rozhlasove vysilani. Jelikoz se venuji vicero zajmum, nejsem schopen zajistit pravidelne vysilani, ktere by konkurovalo ostatnim stanicim a tudiz by bylo schopno se nejakou dobu udrzet na prehlcenem trhu se sdelovacimi prostredky. Tez neminim provozovat radio tuctovych kvalit, ktere by melo nedejboze i licenci.

Ponorime-li se do historie, konkretne do roku 1991, kdy jsem navstevoval ustav zvany stredni prumyslova skola, objevime, ze v te dobe jsem jiz zkonstruoval zarizeni, jez byly schopny alespon cast energie dodavane elektrickou siti promenit v energii vysokofrekvencni, ktera mohla byti dosti nejasnym zpusobem ovlivnovana hudbou ci slovem. Vznikala tak prvni pokusna vysilani pod nazvem „radio Clipper“, ktera diky ne zcela zvladnute technologii anten a jejich impedancnimu prizpusobeni nemela valnych dosahu.

Prelomovy okamzik nastal az v roce 2004, kdy jsem se zabyval konstrukcemi teslovych transformatoru nejprve s jiskrovym a posleze i s elektronkovym buzenim. Od posledne jmenovaneho je to jiz jen krucek ke konstrukci rozhlasoveho vysilace. A tak sekundarni civka teslova transformatoru s kapacitnim zakoncenim byla nahrazena transformatorem impedance nebo-li antennim tunerem s pripojenou antenou a zarizeni bylo doplneno modulacnim obvodem. Nestabilita kmitoctu byla vyresena oddelenym budicem a prvni vysilac byl na svete.

Pokusne vysilani probehlo na poslednim stredovlnnem kmitoctu 1620khz, jehoz hodnota dala i nazev samotnemu radiu. Pro neznale naseho dejepisu pripominam, ze se 8. listopadu tohoto roku odehrala jakasi sarvatka poblize letohradu Hvezda na Bile Hore u Prahy (nyni jiz v praze). Koncovy stupen vysilace osazeny elektronkou RE125 dodaval pri napeti 2.5kv asi 200W vykonu a byl pouzit 9.7.2004 pri prilezitosti zahajeni veteranskeho srazu kachlicka open. Vysilalo se na prave uvolnenem kmitoctu 1233kHz.

Posledni den tehoz roku probehlo prvni Silvestrovske vysilani na zcela novou koncepci vysilace na puvodnim kmitoctu 1620khz. Jako zdroj signalu byl pouzit frekvencne daleko stabilnejsi kratkovlnny radioamatersky transceiver Kenwood TS430 s, do nehoz sla i modulace a jeho signal byl zesilen linearnim zesilovacem osazenym 2 elektronkami GK71, ktery pri anodovem napeti 2.5kv daval vice jak 1kw vykonu. Tento vykon jsem byl nucen hnedka po zacatku poradu snizit asi na polovinu, nebot pritomnost silneho elektromagnetickeho pole zcela znemoznila praci na pocitaci a tudiz nesla poustet zadna hudba. Asi po 5 hodinach bylo vysilani predcasne ukonceno, anzto vyhorel transformator napajejici koncovy stupen. Dle nevalnych poslechovych reportu jsem usoudil, ze vysilani na strednich vlnach je nefektivni, protoze omezene prostorove moznosti v miste vysilani umoznuji pouziti jen velice zkracene anteny s mizernou ucinnosti.

V nasledujicim roce jsem se definitivne rozhodl opustit pasmo strednich vln a vrhnout se na vlny kratke. Po prohledani zasob jsem nalezl idealni pristroj pro realizaci silvestrovskeho vysilani v roce 2005. Jednalo se o kratkovlnny vysilac maleho vykonu od Tesly (TElekomunikace – SLAboproud, nikoliv Nikola Tesla) nekdy z 50. let minuleho stoleti. Koncovy stupen osazeny elektronkou GU50 znacne zamlzil vidinu vyssiho vykonu. A skutecne pri provozu A3 z toho lezlo asi 40W, v A1 to vsak davalo 100W a tak jsem se rozhodl pouzit anodovou modulaci. Nemaje patricnou tlumivku, jal jsem se prekopati zdroj, na jehoz filtracnim vstupu se jedna zrovna takova skvela. Premistenim filtracniho kondenzatoru pred tlumivku jeste o neco zvysilo anodove napeti na GU50 a vykon vzrostl asi na 150w. Vyssi modulacni vykon potrebny pro anodovou modulaci jsem ziskal z lampoveho zesilovace osazeneho 2 EL51. Jelikoz hloubka modulace nebyla pri tomto zapojeni dostatecna, zavedl jsem ji jeste do G2 a pak jiz bylo vse v poradku.

Prvni pokusy v pasmu 49m ukazaly, ze zarizeni je schopno provozu a je to dokonce i nekde slyset. Signal ve vzdalenosti asi 30km nebyl zrovna nejsilnejsi a neodpovidal pouzitemu vykonu a antene. Proto jsem tento problem konzultoval s odbornikem na sireni kratkych vln a dozvedel se, ze v zimnim obdobi po setmeni kriticky kmitocet ionosfery klesa na zhruba 2.5MHz. Z teto informace pak bylo vse jasne, signal prijimany pri pokusu byla prima vlna z vysilace. Idealni frekvence pro lokalni kratkovlnny provoz je tesne nad kritickym kmitoctemionosfery, cili okolo 3MHz. Nastesti mi zde i rezonuje antena a tak jsem se rozhodl pro rozhlasove pasmo 90m a kdyz rikam 90m, tak myslim 90m presne a to mame 3333.33 atd kHz. Zapnu tedy prijimac, naladim 3333 a ejhle, je tam volno. Poslech opakuji po dalsich nekolik veceru se stejnym vysledkem. O frekvenci je tedy definitivne rozhodnuto.

Na Silvestra se u me rano stavil muj dlouholety kamarad a popova hvezda 50. let Richard Adam s umyslem natocit svuj porad se svymi pisnickami do chystaneho vecerniho vysilani. Abychom zachovali raz obdobi minuleho, natacelo se na historicky magnetofon Sonet duo. Zaznam se podaril a drobne mouchy v nem typu, napr. Sykavek, nebyly pro vysilani na kratkych vlnach priliz podstatne. Puvodne planovany zacatek vysilani v 1800 hodin jsem posunul o hodinu drive, aby se dostatecne vyzkousel vysilac. Hrala se muzika let 60. s obcasnymi vstupy s identifikaci Radia Bila Hora. V 1800 zacal porad Richarda Adama. Obvolaval jsem zname, kteri monitorovali 3333kHz a dostalo se mi informace, ze signal je dobry. Uz jsem se tesil na zive vysilani, ktere melo nasledovat po zkonceni zaznamu a tu se ozvala rana a nastala tma v dome. Vypadnuti hlavniho jistice bohuzel zpusobil zkrat na vysokem napeti vysilace, jelikoz se mi nepodarilo zavadu odstranit, vysilani toho vecera definitivne zkoncilo.

Okolnosti, ze mi v prubehu ledna zacaly dochazet posluchacske reporty i z okolnich statu, me prinutily k tomu, abych se vybicoval ke stavbe noveho, vykonnejsiho a hlavne spolehlivejsiho vysilace. Behem unora – dubna byl vysilac prakticky hotov a chybelo „jen“ vyresit problem s preskoky v oblasti vysokonapetoveho zdroje. Jenomze zacalo byt venku teplo a me zajmy se pocaly ubirat jinym smerem. V prubehu leta se mi podarilo sehnat vojensky vysilac R118, tedy ne uplne cely, ale jeho 2 podstatne casti a sice koncovy stupen a antenni dil. Co tedy chybelo? No, dodelat vysokonapetovy zdroj, nejakym zpusobem zajistit modulaci a zdroj signalu. Jako posledne jmenovany poslouzil opet Kenwood TS430 s, ktery byl v tomto pripade pouzit jenom jako budic. Modulaci jsem planoval az v poslednim stupni vysilace. Koncepce modulatoru i zdroje byla prozatim ulozena kdesi v utrobach meho mozku, nebot vladlo horke leto, teply pozdim a zima ne a ne prijit. Nastesti se mi podarilo prechodit horecku a dostal zapal plic a diky tomu jsem postavil zdroj a upravil vysilac pro pripojeni modulatoru.

Silvestr se kvapne blizil, vysilac byl jiz funkcni a me nezbyvalo moc casu na pripravu programu. Jelikoz jsem Richardovi slibil, ze jeho porad odvysilam kvuli lonskemu neuspechu znovu a pokud mozno cely, mel jsem zajistenou prvni hodinu vysilani, ale co dal? Lezelo to ted na mych bedrech, jeste s horeckou jsem spolu s Honzou ze Sedlcan natocil porad venovany ceskemu undergroundu o delce 3 hodin. Dale se mi podarilo sehnat meho kolegu z dob fungovani radia Clipper a natocilo se obnovene vysilani po 15 letech v delce 1 hodiny a konecne s mym soucasnym kolegou z prace jsme natocili 2 hodinovy porad o metalove muzice. No, natocili je dost prehnany termin, spise by se hodilo pouzit slovni spojeni „pokusili jsme se natocit“. Po skonceni produkce jsem totiz zjistil, ze pro zaznam je treba stisknout tlacitko „record“ a tak jsme si to pro velky uspech jeste zopakovali a to uz dopadlo dobre.

Na Sterdy den jsem misto uzivani vanocnich svatku lital okolo baraku, tahal kabely, premistoval a propojoval techniku, aby se mohlo uskutecnit pokusne vysilani. Koncepce vysilace byla z duvodu ovlivnovani audiotechniky pritomnosti signalu vysilace ponekud komplikovanejsi nez v predchozich letech. Dipolovou antenu jsem uprostred sezkratoval a rozhodl se ji napajet napetove na jejim konci, cimz jsem jednak omezil vysokofrekvencni proudy v miste studia a za druhe jsem zvysil jeji ucinost, protoze pulvlna buzena proti zemi se v ni zrcadli a chova se to jako kdyby se jednalo o pulvlnu dvojitou. A skutecne poslechova zprava o sile nosne pri vykonu pouhych 5W v miste vzdalenem asi 3km vzdusnou carou byla o mnoho lepsi, nez pri pokusech lonskych. Od antenniho clenu vedl koax k vysilaci umistenem v dilne, tam byla zima a tak se zarizeni dobre chladilo. U vysilace bylo jeste modulacni trafo, z ktereho vedla linka s urovni 100V eff k modulacnimu zesilovaci do studia. Ve 2200 se ozvalo pokusne vysilani na novy vysilac s temito parametry. Vykon nosne 150W, modulace do G3 koncove GU81M. Anodove napeti 2.5kv, stredni proud 120mA. Vysilani trvalo skoro 4 hodiny pouze s jedinou zavadou. Byl jsem se totiz linej tahat s tezkym 30A zdrojem pro napajeni Kenwooda a krmil jsem jej pouze ze zdroje 5A, coz stacilo, ale ne dlouhodobe. Po vymene zdroje bylo po problemu. Jak jsem se pozdeji dozvedel melo toto stedrovecerni vysilani jednu historickou zvlastnost, 24.12. roku 1906, cili presne pred 100 lety, poprve zaznel v eteru lidsky hlas. Poslechove reporty vysilani Radia Bila Hora v ramci republiky byly uspokojujici a ja se jiz nemohl dockat Silvestra.

Vzhledem k obrovske propagaci chystaneho silvestrovkeho vysilani a tim padem ocekavane velke poslouchanosti jsem trpel znacnou tremou a obavami z poruch. Jakmile jsem ve studiu vse pripravil, zapl jsem 10 minut pred zacatkem vysilac. Cely dum se rozdunel – inu, kdyz vleze VFka do 50W zesilovace s prislusnymi reprobednami, musi to byt znat. Zajimave na tom bylo to, ze to na Stedry vecer nedelalo. Nepatral jsem po pricine, zesilovac vypl, spokojil se s priposlechem na sluchatka a pustil znelku. Mezitim jsem badal, jak pripojit magnetofon primo do mixazniho pultu, nastesti jsem nasel vhodny kabel, propojil to, ale problem s vrcenim neustal. No, jeste ze jsem neuklizel na stole, prohrabl jsem volne lozene predmety a nasel hrnkove ferritove jadro, promotal jim privod k magnetofonu a razem bylo po vrceni. Uderila 17. hodina a ja se ocitl pred zapnutym mikrofonem a zacal ze me lezt uvitaci projev. Znacna hladina adrenalinu v tele mi dopomohla k tomu, abych rekl zhruba to, co jsem si naplanoval, nekoktal a nezvatlal nesmysly, pak jsem pustil Richarduv porad a mohl se venovat kontrolnim merenim.

Jiz v prubehu prvniho poradu zacaly chodit zpravy o poslechovosti. Jablonec nad Nisou, Praha 10 a pak prisel sok v podobe zpravy z Francie. Hladina adrenalinu se minimalne zdvojnasobila a tak jsem v prvnim zivem vstupu hovoril jiz jako ostrileny profesionalni moderator, coz me samotneho prekvapilo. Asi po hodine vysilani mi dosla zprava, ze signal znacne zeslabl a nekde se i ztratil, pri kontrole vysilace jsem zjistil, ze je vse v poradku a pokracoval dale ve vysilani. Nastesti slo jenom o chvilkovou indispozici ionosfery a signal se opet zlepsil. Nasledovaly poslechove reporty krom nasi republiky i ze zahranici: Nemecko, Polsko, Italie, Anglie a Svedsko. Cteni posluchacskych ohlasu mi nakonec zabralo tolik casu, ze jsem musel prerusit posledni zaznamovy porad, nebot se blizila pulnoc a ja chtel jseste odvysilat nejake zdravice a hlavne pustit Ceskoslovenskou hymnu a kdyz pisu Ceskoslovenskou tak myslim Ceskoslovenskou, pro ty mene chapave sa aj blyskalo nad Tatrou. Stale zapnuty mikrofon zabiral zvuk pulnocniho ohnostroje. Asi po 10 minutach jsem se vratil k prerusenemu poradu a po jeho konci se jiz vysilalo zive a znate to – na prani, s venovanim, hambaty pisnicky a podobne. Na zaver jeste bezela nahravka koncertu skupiny Paradox-CZ bigbit. Vysilani zkoncilo kratce pred 3. hodinou ranni vypnutim (nikoliv vybuchem) vysilace.

Jelikoz je Silvestr jenom jednou rocne a naprosto nedostacuje pro ukojeni me touhy po vysilani, rozhodl jsem je lehce prohrabnout stojate vody velmi kratkych vlv. Ne, ze bych se o to jiz nepokousel drive, ale vysilace mnou konstruovane zatim nedosahly takovych parametru, aby je bylo mozno bez vetsiho nebezpeci pouzit. Prvni jakz takz funkcni verze vysilace, jenz byl vyroben z upravene vozidlove radiostanice VR20 pro amaterske pasmo 145 MC/s a tudiz i vykazoval naznak stability a cistoty spektra, po zapujceni na Czechtech 2005, neprezil jeho zabaveni a posleze vyzkum zamestnanci policie Ceske republiky. Nastesti jsem na internetu narazil na vyrobce VKV vysilacu za lidovou cenu polskeho radioamatera SP6HUK (www.sp6huk.com), od nej si vysilac objednal a do tydne jej mel doma. Pak stacilo lehce preladit koncovy stupen z 80MC/s vozidlove radiostanice VR22 a razem byl na svete 20W VKV stereo vysilac.

Prvni pokusy s vysilanim na VKV jsem provedl v prubehu cervna 2007 z meho domova na frekvenci 96.9MC/s, avsak bez velkeho uspechu, nebot ackoliv na kopci, ale ze vsech stran obestaven vysokymi zelezobetonovymi budovami si na VKV prakticky ani neskrtnu. Signal sice nejakou skulinou obcas doletel i 10KM, ale povetsinou byl pouzitelny v okruhu 2km, coz vzhledem k pouzitemu vykonu nebyla zadna slava.

Bylo zkratka potreba umistit vysilac na nejake vyvysene misto, a proto jsem vyuzil prvni prilezitosti pobytu na jednom nejmenovanem kopci za ucelem zavodniho vysilani na amaterskem pasmu 144MC/s. Statni svatky 5. a 6. cervence vysly tak skvele, ze jsme mohli na kopec prijet jiz ve stredu vecer a ve ctvrtek od rannich hodin pripravovat pracoviste rozhlasoveho vysilani. Studio jsem jiz v predchozich dnech vyrobil v utrobach meho vozu Skoda 1203, takze zbyvalo jen umistit antenu co nejvyse. Nastesti hned vedle auta byl strom, ktery mel vetve uz od zeme a tak jsem na nej vylezl a Honza mi zespodu po lane poslal antenu, kterou jsem zahy pripevnil prakticky na spicku. Pote, co jsem olamal vetve, jez nebezpecne zasahovaly do dipolu a tudiz ovlivnovaly jeho elektricke vlastnosti a slezl jsem dolu, mohlo jiz zapocit pokusne vysilani.

Naladil jsem autoradio na frekvenci 96.9MC/s, zapl vysilac, zmeril PSV (Asi 1.7, coz neni zadnej zazrak) a pustil zkusmo neco malo budovatelskych pisni. Ty probudily hlasatelku Petru, cimz se zkopmletovala vysilaci ceta a mohlo se jet naostro. Po znelce radia Clipper, jiz pouziva RBH, zaznelo Kupredu leva a po uvitacich projevech byl odvysilan zaznam koncertu Boba Dylana z roku 1966, pak nasledoval Koncert Pastic people z lonskeho roku, jiri Wehle, Kulicky se Severoceskou filharmonii Teplice, Porad Richarda Adama RBH ze silvestra 2005, zaznam vysilani Radia Clipper ze silvestra 2006 a Clipper vykopavky z let 1990 a 1991. Kdyz se zacalo serit, zacalo se zive vysilat od taboroveho ohne.

Od taboraku zaznel zcela jedinecny premierovy koncert prave vznikle hudebni skupiny s nazvem ceska disharmonie a jeji zatim jediny hit, ktery jsme slozili predchozi den v pozdnich vecernich hodinach Parkanova Skoda Fabia. Nastrojove obsazeni: Kytara, fletna, foukaci harmonika, husi krk a plechovej kybl. Ceska disharmonie pak pokracovala v produkci prevzatych pisni az do pozdnich vecernich hodin, kdy pro tento den vysilani RBH zkoncilo.

V patek byl vysilac opet zapnut v poledne a odpoledni naplni vysilani byly reprizy silvestrovskych poradu metaloveho a undergroundoveho, zaznelo tez neco malo mluveneho slova z archivu RBH a Studia Clipper. Za povsimnuti stoji snad premierove vysilani zvukoveho zaznamu zabavy JZD nekdy z konce 80. let, kterou uvadel skvely neznamy moderator Miloslav Lelek. Pozdni patecni vecer byla hrana predevsim zabavova hudba ne priliz znamych interpretu. Tento blok pisni slouzil predevsim pro spestreni vecera po ukonceni divadelniho predstaveni ochotnickeho souboru Vichr z hor ve Vysokem Chlumci. Vysilani zkoncilo v 1 hodinu po pulnoci.

V sobotu jsme jiz vysilali jenom vecer. Po kratkem bloku reprodukovane hudby nasledoval opet koncert Ceske disharmonie. Krome Parkanove Skody fabie zaznelo i nekolik pisni Bratri Nedvedu, coz v podani vysezminovanych umelcu znelo velmi avangardne. V pozdnich vecernich hodinach, vzhledem k totalnimu vycerapani hudebniku Ceske disharmonie v eteru zaznelo jiz jen nepriliz dobre artikulovane mluvene slovo. Za zminku snad stoji jedinecna ziva reportaz z vypravy pro rum. Konec tohoto vysilani si snad pamatujou jen posluchaci, my rozhodne ne.

Dalsi vyjezdni vysilani RBH se uskutecnilo ze stejneho mista prvni zariovy vikend se stejnym vybavenim. Vysilalo se jiz od patecniho odpoledne se standartnim obsahem, jako v cervenci. Vyjimku tvorila absence zive produkce Ceske disharmonie, tu nahradila jina ziva a dle meho skromneho soukromeho nazoru ponekud kvalitnejsi produkce. Ve 20:00 se totiž RBH odmlcelo a o hodinu pozdeji se ozvalo z noveho stanoviste ve Zduchovicich, kde prave zacinal koncert hudebni skupiny P.R.D.I Technik RBH pomoci jemu blizke schopnosti improvizace dosti kurioznim zpusobem zajistil dopravu zvukoveho signalu kapely na modulacni vstup vysilace. Jelikoz profesionalni aparatura PRDu byla velmi dobře serizena, byl schopnen bezdratovy mikrofon RBH umisteny na vhodnem miste na lavicce a zabaleny do mikiny vyloudit na vystupu vysilace celkem pouzitelny zvuk. Vysilac byl pripojen pouze k mobilni antene na aute, ale diky tomu, ze Zduchovice jsou na kopci, tak dosah vysilani nebyl zas tak zanedbatelny. Po zkonceni koncertu koncilo i vysilani RBH.

Dosti znacne vylepseni se vybaveni RBH dockalo o mesic pozdeji, když byla jednak pouzita lepsi antena a sice kolinearni J umistena nad vrcholkem stromu, jez byl v tu dobu jiz bez listi a místo 20W se vysilalo 100W. Signal se znacne vylepsil, cehoz bohuzel vyuzili revolucionari z nedalekeho nejmenovaneho města a ucinili v RBH demokraticky prevrat. Za rekordni dobu 20 minut od planovaneho zacatku vysilani dokazali tito revolucionari zcela zmenit povahu celeho radia vcetne redaktoru a celkem zasadnim zpusobem zasahnout do tvorby české disharmonie, tudiz podstatna část vysilani az do 4, hodiny odpoledni se odehravala v duchu budovatelskem. Nastesti se podarilo ideologicky podlomit autoritu okupantu a mohlo dojit k nenasilne kulturni revoluci a téměř bez jakekoliv ujmy na zdravi posluchacu i pracovniku RBH odvysilat nahravku koncertu hudebni skupiny DG307. Pak uz se vysilalo jak o závod az do pulnoci.